Co je švarcsystém a jak se posuzuje v praxi

O podstatě švarcsystému asi není třeba se dlouze rozepisovat. Jedná se o situaci, kdy je fakticky závislá práce namísto pracovně-právního vztahu vykonávána na IČO (nejčastěji na základě smlouvy o dílo či obdobné) a fakturována „zaměstnavateli“. Definice závislé práce (= zaměstnání) přitom není inspektorátem práce posuzována pouze formalisticky podle názvu uzavřené smlouvy, ale naopak podle skutečného charakteru vykonávané činnosti. Klíčové bude, zda spolupráce odpovídá znakům závislé práce, a tedy zda nejde o skrytý pracovněprávní vztah formálně maskovaný obchodní smlouvou.

Mezi typické znaky nasvědčující švarcsystému, na které se inspektoráty v praxi zaměřují, patří zejména:

• OSVČ pracuje v prostorách společnosti, využívá její vybavení, pracovní pomůcky i ochranné prostředky. Pokud používá vlastní nástroje nebo materiály, jejich náklady si neúčtuje, čímž de facto pracuje na náklady odběratele.
• Výkon práce probíhá v přesně stanovené pracovní době určené odběratelem, který zároveň eviduje odpracovaný čas a na základě toho zajišťuje fakturaci.
• OSVČ je začleněna do pracovního režimu společnosti, řídí se pokyny vedoucích zaměstnanců stejně jako kmenoví pracovníci a její možnost samostatného rozhodování o způsobu práce je minimální.
• Odměna za práci je stanovena hodinovou sazbou, která odpovídá údajům odběratele, nikoli OSVČ. Často je pevně určena sazebníkem společnosti, bez možnosti jejího ovlivnění ze strany OSVČ. Výplata probíhá ve stejných termínech jako mzdy zaměstnanců a může být i na obdobné úrovni, přičemž nezohledňuje náklady OSVČ spojené s výkonem práce.
• Spolupráce probíhá na dlouhodobé bázi nebo je uzavřena na dobu neurčitou, bez přesného časového či věcného vymezení plnění. OSVČ tedy nepracuje příležitostně nebo na základě konkrétní zakázky, ale soustavně.
• OSVČ má omezenou možnost pracovat pro jiné subjekty – buď poskytuje služby výhradně jednomu odběrateli, nebo má ve smlouvě výslovně zakázáno pracovat pro další klienty. Odběratel rovněž trvá na osobním výkonu práce OSVČ a neumožňuje jí najmout si pomocníky, a to ani v případě nemoci.
• Odpovědnost za výkon práce a jeho důsledky vůči třetím stranám nese odběratel, nikoli OSVČ.
• OSVČ vykonává činnosti, které jsou v jiných firmách běžně vykonávány v rámci pracovního poměru.

Zjednodušeně řečeno, pokud OSVČ tráví osm hodin denně ve společnosti, používá její prostředky, řídí se pokyny nadřízených a fakticky funguje jako zaměstnanec, jde s vysokou pravděpodobností o švarcsystém, bez ohledu na to, zda má uzavřenou „dodavatelskou“ smlouvu.

Novela zákona – výrazně přísnější postihy

Zmíněná novela podstatným způsobem zpřísňuje dosavadní postihy za švarcsystém a rovněž za zastřené zprostředkování zaměstnání. Společnostem, které umožní nelegální práci, hrozí nyní pokuta od 50 tisíc korun až do 10 milionů korun.

Kromě toho lze nicméně uložit i trest zákazu činnosti až na dva roky a též trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu jednoho roku.

Nespolehlivý zaměstnavatel – důsledky

Označení za nespolehlivého zaměstnavatele může negativně ovlivnit dobré jméno společnosti a v důsledku zkomplikovat nábor nových zaměstnanců i obchodní spolupráci. Toto zveřejnění ale přináší kromě reputačního problému celou řadu dalších negativních dopadů, společnosti označené jako nespolehlivý zaměstnavatel, budou limitovány v řadě praktických záležitostí. Jedná se zejména o zákaz zařazení volných pracovních míst do centrální evidence, dále o ztrátu nároku na příspěvky na zřízení pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením a také odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání pro agentury práce. Druhotnými důsledky, které mohou chod společnosti zkomplikovat, pak jsou také

Pozor i na přísnější kontroly

Další novinkou, kterou novela zavedla nová zásadní oprávnění kontrolních orgánů. Při provádění kontroly nebo v rámci úkonů předcházejících kontrole je inspektor práce nově oprávněn pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak.

Závěr a doporučení

Shora popsanou novelizací byly zavedeny rozsáhlé a pro zaměstnavatele závažnější sankce. Jejich praktický dopad může v mnoha případech být citelnější než „pouze“ uložení pokuty. Doporučujeme proto dobře zvážit a správně nastavit pracovně-právní a obdobné vztahy ve Vaší společnosti.

Okolnosti každého případu je však nutno posoudit individuálně, a proto ani výše uvedené závěry neplatí paušálně. V případě, že budete tuto problematiku řešit, se na nás neváhejte obrátit – tým advokátní kanceláře Anna Frantalová je připraven Vám pomoci tuto situaci řešit jak ve stádiu uzavírání smluv tak i při probíhajících kontrolách.